Toto léto jsme si řekli, že hory moc hrotit nebudem, neb naše děti budou ve věkové sestavě 0-2-4 roky a zkrátka zatím jsme neměli odvahu vyjet někam dál a ostřeji. Mým snem už dlouho je jít jakýkoli přechod hor, nějakou pěknou hřebenovku, se stanem a spacákem a s dětmi…ale to v naší sestavičce ještě nemáme odvahu prubnout, možná za rok, dva. Nakonec jsme se tedy rozhodli pro první dovolenou v pěti projet kousek ráje v Českém Ráji, a nemělo to chybu. Teda, pár chybiček se vloudilo hned na začátek – jakože např. “se zapomněla” celá taška s máminýma a Eminýma mikinama a bundama doma (a pár dní jich bylo třeba) a taky přední kolo k našemu nově zakoupenému dvojvozíku Thule Cross, takže jsme všechny výlety nakonec absolvovali s Emčou v Thule Urban Glidu s korbičkou (sjel všechno hravě!) a s klukama na odrážedle, kole nebo koloběžce. Když to Kvido už fyzicky nedával, museli jsme ho hodit na záda do Tula Free to Grow nosítka a taky se to prostě nějak zvládlo. Na výlety jsme jezdili autem, a konečně jsme vychytali uspořádání dětských sedaček tak, aby se dozadu mezi dvě vlezl i dospělý člověk – takže jsme poprvé vše objeli jen jedním autem (juchuuu). Výlety nebyly nikterak náročné vzhledem k počtu a věku dětí a s ohledem na naši (ne)fyzičku, ale myslím že utahaní jsme byli všichni dost i tak a zážitků máme spousty.
V Českém Ráji jsme nebyli poprvé, jezdíme tam poměrně pravidelně 2-3x ročně na chalupu manželovy babičky a také na turnaje golfu (muž hraje golf za Semily). Výlety viz níže jsou tudíž orientovány na oblast okolo Semil, Lestkova, Kozákova, Hruboskalska a Klokočských Skal.
Věřím, že Vám naše tipy na jednodenní výlety poslouží jako inspirace, co v těchto končinách podnikat a také kde se třeba dobře najíst a zabavit i s dětmi ve věku 0-4 roky. Podotýkám, že nejstarší Hugo už s námi ujde téměř cokoli (Lovoš, Milešovku, Říp apod. má v malíku, ale bez kňourání se to někdy neobejde). Kvido, prostřední dvouleťák, ujde dost, ale ještě nevydrží celý den – musíme tedy řešit spánek – buď využíváme přejezdy autem anebo jsme začali používat nosítko, které stejně vždy taháme kvůli Emě. Ema, dvouměsíční, je nenáročná – většinu času prospí i během přendávání z vajíčka do korbičky a obráceně, tudíž s tou není problém ani v kočárku, ani v nosítku. Je třeba brát ale na vědomí, že jsme záměrně volili výlety a stezky sjízdné kočárem (sportovním, s velkými koly!), a tudíž jsme se zřejmě ochudili o mnohé krásné výhledy. Pokud kočár již nepotřebujete, určitě můžete zvolit i náročnější trasy.
1. DEN – VEDRO: HRUBÁ SKÁLA A VALDŠTEJN
První den byl typický letní hic, a tak jsme zvolili výlet na Hrubou Skálu (většina stezek vede lesem), kde se natáčelo nespočet pohádek a třeba také Jak dostat tatínka do polepšovny. Zaparkovat můžete u Zámku Hrubá Skála anebo u Adamova Lože. My jsme zaparkovali u zámku, kde jsme neodolali luxusní točené vanilkové zmrzce, do zámku jsme nešli. Já s klukama jsem se vydala Myší Dírou směr Adamovo Lože, kam Peťa vyrazil s Emou v kočárku po asfaltce. Myší Dírou s kočárkem neprojdete. Když jsme se scukli, po cca 30-40 min, neb kluci byli zaujatí klacíkama a skálama, dali jsme první pauzičku u foodtrucku na smažák a pivo, a pak se vydali dál doleva Zlatou stezkou Českého Ráje po červené směrem na Valdštejn. Cesta je dlouhá cca 3,5 km. Cestou jsme navštívili arboretum, kde jsme nakoupili pohledy a pokochali se stopadesátiletými stromy ze Severní Ameriky. Kvido začal kňourat, tak jsme ho hodili na záda do nosítka, kde si pěkně schrupnul. Cesta lesem je příjemná, v pohodě i na klasický kočárek, ikdyž místy je kamenitá a sem tam kořínek, ale projdete. Po pár vyhlídkách na Kapelníka a jeho kapelu jsme došli na Valdštejn do hospůdky. Dali jsme si halušky a zelňačku, posezení bylo venkovní, a nikomu (krom nás) nevadilo, že kluci volně lítali okolo stolů a dělali bugr. Na Hrad jsme nešli, ale došli jsme do bývalé konírny pod hradem na výstavu čertů, vstupenka za symbolických 30 Kč odpovídala expozici. Pak jsme dali nanuk a vydali se domů. Po cestě jsme sbírali borůvky, neřešili čas, loudali jsme se a stavěli v lese domečky pro broučky. Na chalupu jsme dorazili po sedmé večer, takže ze 7km výletu byl pěkný celodeňák.
2. DEN – VEDRO: TURNOV A SEDMIHORKY
Dopoledne bylo krásně, tak jsme ho strávili na zahradě u chalupy – stačila zmrzka z lestkovské cukrárny(doporučuji, mají klasické socialistické zákusky ala laskonky, špičku nebo věnečky, výborné domácí pečivo a dobrou kopečkovou zmrzku, otevřeni jsou ST-NE) a bazének a děti i rodiče byli nejšťastnější. Jelikož se mi nechtělo vařit (mám přece taky dovolenou ne?), tak jsme zajeli na pozdní oběd do našeho oblíbeného Turnova. Chtěli jsme do Puku, ale ten už měl zavřeno (mají do 15.00), nicméně ho velmi doporučuji. Pokud máte rádi poke a různé buddha bowls a zdravou stravu, určitě nebudete zklamaní a na terásce ve vnitrobloku se pěkně vejde i kočárek. Nakonec jsme vlastně náhodou vlezli do Kafe Kytka bistra, kde jsme dětem rozdělili kuře supreme a já si pochutnala na veganské bowli s tofu a Peťa na božím double burgru. Nabízeli taky mnoho druhů letních dortů a sušenek, zákusků, dobré domácí limči a výborné kafe. Tady jsme nebyli naposled. Dětskou židličku měli sice jen jednu, ale stačila – vevnitř je krásné posezení i teráska venkovní, větší prostor nebrání tomu, aby se tam najedli i malé děti. Před bistrem je travnatá plocha se stromy, které poskytovaly tolik potřebný stín a my na děti viděli od stolu, než přinesli jídlo. Není to určitě klasická restaurace pro rodiny s dětmi, ale my to zvládli a skvěle si pochutnali. V Turnově doporučuji ještě ToGelato zmrzku nebo hned vedle klasickou točenou, na zákusek a kafe je také úžasná kavárna Panorama, kde jsme šli o pár dní později. Jejich teráska s výhledem a okrasnou zelení a také pidimidi dětský koutek s malířským stojanem opět uspokojil jak děti, tak rodiče. Tolik asi ke “gastroscéně” Turnova. Po obídku jsme se přesunuli do autokempu Sedmihorky, kde jsme strávili zbytek dne. Přírodní koupaliště nás osvěžilo, všude sice spousta lidí, ale překvapivě čisto. Děti se zabavily skluzavkami a malým dětským hřištěm u vody a občerstvení bylo taky uspokojivé – klasický český bufet s točeným pivem a malinovkou, čímkoli smaženým, ale také se sladkýma knedlíkama a hotovkama. V podvečer probíhala v kempu “řízená” zábava v podobě různých her a soutěží pro děti, čili na chalupu jsme dojeli až za stmívání.
3. DEN – ZATAŽENO: ŠŤASTNÁ ZEMĚ A DOLÁNKY
Ráno to na nebi nevypadalo vábně, poprchávalo a citelně se ochladilo. Rozhodli jsme se tedy pro nenáročný den a autem z Lestkova za 10min dojeli do Šťastné Země v Radvánovicích. Pokud se tudy vydáte, doporučuji také navštívit rodinnou farmu Volavec a nakoupit si výtečné mléčné produkty přímo od farmáře. Ve Šťastné Zemi nebylo narváno, zaparkovali jsme na louce skoro hned u vchodu a kluci se nám prakticky hned rozutekli po všemožných prolézačkách, houpačkách, trampoškách, skákacím hradu atd. Můžete si také nakrmit kozičky nebo za příplatek sjet snowtubing. Vstup byl 200Kč a určitě stál za to. Strávili jsme tu několik hodin, i občerstvení bylo v pořádku – opět klasické okénko s párkem a hranolkama, ale měli i domácí polévku. Součástí parku je i zmenšenina Hradu Trosky, kde se klukům moc líbilo. Nejvíc je ovšem nadchnul snowtubing. Pro větší děti bude určitě zábavný i geopark, který je také součástí – tam jsme ale my už nedošli. Mraky se pořád honily, tak jsme nevěděli co dál a jeli po obědě na chalupu. Kvido i Ema usnuli v autě a Hugo jel s tátou odpálit si pár míčků do Semil. Měla jsem tedy slastných pár okamžiků jen pro sebe. Když se kluci vrátili z golfu, sjeli jsme do Dolánek, kde se dá krásně procházet s kočárkem několik km podél Jizery a jezdit na kole, odrážedle i na koloběžce. Velké koloběžky pro dospělé i děti se tam dají i půjčit. Kemp byl opět čistý a menší než Sedmihorky, jídlo podobné jako všude – navíc s quesadillou a různými tortillami. Jezdit se dá i přes řeku naproti v lese, kde na konci trasy je také malý bufet, ale tam to už bude jen na kolo a odrážedlo – na koloběžky tam terén vhodný není.
4. DEN – VEDRO: KLOKOČSKÉ SKÁLY, TURNOV, GOLF SEMILY
Ráno jsme vyrazili do Klokočských skal. Peťa mě a kluky vyhodil u Klokočských průchodů a auto jel zaparkovat pod Centrum Kairos na žluté a vydal se nám s Emičkou v kočárku naproti. My jsme se s klukama vydali po schodech mezi skálama vzhůru. Oba kluci to naprosto v pohodě ušli, skákali po skalách a na vrcholku jsme se u rozcestníku Klokočské průchody všichni potkali, kochali se výhledy a sbírali borůvky. Dál jsme se vydali doleva po žluté kolem centra Kairos, který nás “nepustil” dál. Bylo to pro mě jako zjevení. Před třemi lety, tehdy ještě s Kvidem v bříšku, jsme se tu zastavovali na pivko a párek a během doby covidové se obyčejný bufet proměnil v ezomísto, kde se naboso scházejí snad všechny víly z Českého Ráje. Podávali tady kvalitní kávu a čaje, domácí výhradně rostlinnou stravu a majitelé byli velice milí, zrelaxovaní a zkrátka v zenu. Děti tu mají rádi a malé pískoviště s erárníma bábovičkama nám poskytlo prostor se vklidu zastavit, nadechnout a vypít si lahodnou french press kávu. Toto byl pro mě osobně absolutní highlight celé dovolené – po všech těch smažácích a hranolkách najednou řepový guláš, bezlepkový makovec a thajská veganská polévka. Ta radost ze života, to, jak někdo je schopen svou práci dělat s láskou a kvalitně – to vždy dokážu ocenit a určitě zde nejsem naposled, naopak – už spřádám ve své hlavě jógové plány spjaté s tímto místem. Po skvělé kávě jsme se vydali po žluté směrem k jeskyni Postojna, která byla necelý 1km daleko. Opět jsme se loudali, sbírali borůvky, stavěli domečky. Po cestě je pár kořenů a k Postojne vedou schody, kočárek jsme nechali nahoře a Emu vzali do nosítka. Určitě doporučuji jen sportovní kočár, s nosítkem nebo krosničkou toho samozřejmě nachodíte víc. Po cestě zpět k autu jsme dali oběd v Kairosu, kde nikomu nevadilo, že děti se hlasitě smějí nebo že Kvido místo U stolu sedí NA stole. Po obědě jsme sjeli autem do Turnova, čas během toho, co nám Kvido usnul v autě, jsme zabíjeli s Hugem na pumptracku, který byl hned vedle koupaliště Maškova Zahrada (taky doporučuju na horké letní dny). Na pumptracku se dá jednoduše strávit hodinka či dvě, dokonce tu starší děti respektovaly ty maličké. Navečer jsme vyrazili do Semil, kluci si odpálili 3 jamky a my si pochutnali na sejkorách – tradičních bramborových plackách potřených máslem. Od 4. jamky je také dobrý přístup do Jizery – kluci se šli s tátou otužit a my s Emičkou se mezitím vyhřívaly na greenu. Golf je přístupný veřejnosti, takže pokud máte s golfem zkušenosti, určitě sem vyražte – nečekejte fancy místo ani obsluhu, ale zato rodinné příjemné prostředí, kde nikomu ani kočárek na hřišti nevadí.
Toto je pro tentokrát vše, ale vzhledem k tomu, že dovča proběhla naprosto v pohodě i v této sestavičce, tak toho v léte určitě podnikneme víc a budu o tom zase brzy vyprávět.
Vaše Lovomama